• Základní teoretické znalosti tak, jak to určuje předpis UL3. Jsou to samozřejmě nezbytná minima a je v Tvém zájmu učit se. Ostatně, nejen jako pilot se učíš celý život.
• Minimální věk 15 let. Sólové lety a vydání pilotního průkazu jsou možné až od 16 let.
• Osvědčení o zdravotní způsobilosti (tzv. medical) 2. třídy. Osvědčení potřebuješ mít v kapse ještě předtím, než zahájíš praktický výcvik. Seznam oprávněných lékařů je například zde.
• Seznámit se s ULL, na kterém budeš létat.
• Čas a peníze. Bez nich to nejde. Výcvik je vhodné dělat intenzivně a plně se na něj soustředit. Dlouhé přestávky v létání výcvik jen protahují.

Během výcviku

• Průkaz radiotelefonisty letecké pohyblivé služby („radiofoňák“), který vydává Český telekomunikační úřad. Bez toho nemůžeš mluvit do rádia. Jsou dva druhy, omezený a všeobecný. Omezený platí pouze na území České republiky, všeobecný i v zahraničí. Toto rozlišení je české specifikum, v zahraničí mívají pouze jeden průkaz či vůbec žádný (oprávnění používat rádio je např. vázáno na pilotní licenci). Otázky jsou publikované na internetu a často jsou více o memorizaci než o pro let užitečné znalosti. Pokud chceš létat do zahraničí a mluvíš aspoň trochu anglicky, udělej si rovnou všeobecný průkaz. Proč dělat zkoušku nadvakrát…
• Přihlaš se do Letecké amatérské asociace a jejího Svazu ultralehkého létání. Za roční poplatek cca 1500 Kč dostaneš Databázi letišť, hromadu map (když už nic jiného, tak kdybys to měl/a kupovat samostatně, stojí to víc – a mapy potřebuješ), plus každý měsíc časopis Pilot. Navíc si přes LAA můžeš zařídit poměrně výhodné pojištění. Výhodné je „Pojištění odpovědnosti pojištěného za újmu způsobenou na letadle“.

Po výcviku

Létej. Uč se. Zlepšuj se. Absolvuj s instruktorem nácviky přesných přistání, létání na krátké plochy, přistání se silným bočním větrem. Nauč se létat ve skupině. Udělej si kvalifikaci Řízené lety VFR. Získej jazykovou kvalifikaci a nauč se létat do zahraničí. Možností je spousta!

Je samozřejmé, že zodpovědný pilot se učí neustále – ať už se jedná o zlepšování základních znalostí a dovedností, či o věci pokročilejší. O tipech na další čtení si povíme později.

Pro každého pilota je teoretická znalost nezbytností k bezpečnému létání. A zvláště pro začínající piloty platí, že pečlivá příprava na zemi je nejen podmínkou pro získání pilotního průkazu, ale značně urychluje postup výcviku.

Předpisy

Nutností každého letce je samozřejmě znát předpisy. Pro účely provozu to budou především AIP či VFR příručka (shrnutí toho nejdůležitějšího pro VFR létání), předpisy L, zejména pak L-2 (pravidla létání) a L-frazeologie, hodit se může třeba i L 8400 (zkratky a kódy).

Pro ultralehké létání to budou předpisy LAA, zejména UL1 (pravidla provozu), UL2 (letová způsobilost) a UL3 (výcviková osnova).

Učebnice

Obecně rozšířenou učebnicí je Učebnice pilota. Pokrývá mnoho oblastí letecké teorie a učí se z ní hodně lidí. Mně osobně moc nevyhovuje – vysvětlování mi přijde poněkud složité a chaotické, napřeskáčku. V češtině však mnoho výukových materiálů není a toto je jedna z mála nově vydaných knih.

„Starou klasikou“ je Učebnice sportovního letce (PDF) ještě z dob Svazarmu. Principy letu, aerodynamiky či meteorologie jsou stále stejné a dá se z ní proto i dnes učit. Mám ji poměrně rád.

Dobře se jeví i Učebnice létání – pěkně popisuje ovládání letadla, jednotlivé manévry a postupy.

Pokud umíš anglicky, máš výhodu. Anglicky psaných materiálů je více a obvykle bývají lépe vysvětlené a podrobnější. Osobně mám hodně rád materiály od americké FAA (jejich úřad pro civilní letectví). Obsahují spoustu obrázků a ilustrací, takže si pravděpodobně danou věc představíš daleko snáž než ze vzorečků Nelekej se velkého rozsahu, klidně si vyber jen to, co aktuálně potřebuješ, a ke knize se vrať třeba později. Pro základní létání jsou určitě vhodné Airplane Flying Handbook a Pilot’s Handbook of Aeronautical Knowledge

Na meteorologii lze jedině doporučit publikace od Petra Dvořáka či Jacka Keruma. Kromě učebnic existuje i pěkný speciál časopisu Flying Revue, věnovaný právě meteorologii.

Frazeologii doporučuji učit se z předpisu (L-frazeologie). Anglickou frazeologii například z této příručky či prakticky psané knížečky od Jiřího Pruši . Případně existuje i on-line kurz, s tím ale nemám zkušenost. Z letecké angličtiny doporučuji se vyhnout knížce od Vladimíra Horáka – obsahuje plno chyb, překlepů, nedodělků. Trénovat porozumění leteckému textu v angličtině lze i čtením AIPu, kdy nalevo je verze česká a napravo anglická.

Videokurzy

Příjemný portál je i www.skolenipilotu.cz, obsahující krátká (30 min) výuková videa na několik předmětů a také skvělé záznamy odborných přednášek.

Velmi pěkný je též kurz Petra Dvořáka, do kterého autor stále doplňuje nové a nové díly.

Letištní povídání

Letiště jsou skvělá místa plná ještě skvělejších lidí. Povídáním si s ostatními piloty se dokážeš mnohé naučit. Jako se vším, i zde si samozřejmě informace ověřuj. Letištní průpovídky jsou občas plné přehánění, nedostatků či faktických chyb. A to se týká třeba i diskuzí o věcech, které jsou psané jednoznačně, černé na bílém. Proto kromě důvěřování nezapomeň i ověřovat. Nikdo zkrátka nejsme neomylný (a pilotovi, který je o své neomylnosti přesvědčen, se vyhýbej obloukem – je nebezpečný).