Článek budu dle možností doplňovat.

Proč je zimní létání jiné?

Létání v zimě má své kouzlo, ale i rizika. Kratší dny, nižší teploty, více vlhkosti a možnost náhlých změn počasí (mlhy, přeháňky…) vyžadují od pilota zvýšenou přípravu a obezřetnost. Jak se tedy na zimní lety připravit co nejlépe?

Co sleduji v předpovědi počasí

1. Celková situace: Synoptické mapy

Nejdůležitější je pochopit, co se děje ve velkém měřítku. Sleduji polohu tlakových výší a níží, fronty a celkový charakter počasí. To mi dá první hrubou představu o tom, jak bude situace vypadat a zda má vůbec cenu jezdit na letiště.

2. Předpověď: Windy

Windy shromažďuje spoustu informací z různých meteorologických zdrojů a krásně je vizualizuje na mapě. Používám ho jako hlavní portál pro svou přípravu. Vždy samozřejmě koukám na větší oblast než jen blízké okolí letiště, protože jen tak si dovedu udělat obrázek o tom, jak se počasí bude vyvíjet.

Samozřejmě koukám na počasí po celé plánované trase a to v době odletu, letu i příletu, vše s vhodnou časovou rezervou.
V zimě ve Windy sleduji především tyto věci:

• Základny mraků – pokud jsou mraky nízko, VFR let nemusí být možný. Sleduji vývoj v čase a počítám s možností, že mě počasí někde zavře a budu třeba muset přistát na jiném letišti.
• Dohlednost – Tyto přepovedi poměrně dobře sedí s následnou realitou. Sleduji dohlednost ve větším regionu než jen blízké okolí letiště a podle toho si dovedu udělat obrázek jestli dohlednost bude celkově špatná nebo celkově dobrá.
• Vlhkost vzduchu – To mi dá poměrně dobrý obrázek o tom, jestli se se snižující teplotou budou tvořit mlhy, jestli mám dávat zvýšený pozor na námrazu atd. Čím sušší vzduch, tím lepší.
• Klasiky: teplota, vítr, srážky: asi netřeba více komentovat, součást základní přípravy v každém ročním období.
• Radiosondy – Skvělá funkcionalita Windy. Zde sleduji vývoj teploty, vlhkosti a větru s výškou. Čím více jsou od sebe vzdálené teplota a rosný bod, tím je vzduch sušší a tím lépe. Je potřeba brát v potaz, že radiosondy jsou pouštěny pouze několikrát denně.
• Meteogramy – z nich je vidět mimo jiné i předpověď, jak se bude vyvíjet teplotní inverze.
  

3. Webkamery a satelitní snímky

I tyto informace získávám z Windy.

Webkamery – Pozor na to, že některé snímky jsou staré. Vždy je potřeba koukat na datum a čas pořízení. Také je potřeba brát v potaz, že kamera velmi často vypadá optimističtěji, než jaká situace doopravdy je. V zimě typicky koukám na kamery na letišti a v případě nízké inverzní mlhy i na Milešovce, což mi řekne, jak hustá je a jak moc doufat v její rozpuštění.

Meteoradar – Dobrý pomocník používám v každém ročním období, jen je potřeba dávat pozor na zpoždění dát, které může být klidně 10 minut i více (a za tu dobu se počasí může změnit).

Satelit – taktéž dobrý pomocník s trochu cviku lze ze satelitu rozlišovat různé druhy oblačnosti/mlhy. Výhoda je, že data v satelitu Windy jsou s minimálním zpožděním, téměř dostupná v reálném čase.

4. METARy a TAFy blízkých letišť

Aktuální počasí a krátkodobý výhled podle toho, jak to vidí blízká řízená letiště. Krom toho, že na Slaném musím METAR Ruzyně stejně sledovat kvůli QNH, zde vyčtu i aktuální změřenou sílu a směr větru, teplotu, rosný bod i dohlednost a základny mraků (jenom brát v potaz, že Ruzyně a Slaný mohou mít rozdílné podmínky, přestože jsou blízko).

Vše mohu brát z Windy, příp. používám aplikaci AeroWeather, viz Aplikace do mobilu.

Na co si dát pozor při přípravě letadla

1. Zahřívání motoru

Motor je nutné nebo přinejmenším velmi vhodné před spuštěním předehřát.
Dále je vhodné motor prohřívat po spuštění pomalu, aby měl možnost se prohřát v klidu a rovnoměrně. Čím jsme k motoru šetrnější, tím věrněji nám bude sloužit.

Jelikož pro pojíždění ve sněhu potřebuji větší výkon, tak obvykle dělám kompletní ohřátí ještě předtím, než začnu pojíždět.

Studený motor také nemusí snadno naskočit, proto dbám na správný postup spouštění.

2. Palivo

Zimní létání znamená větší pravděpodobnost neplánovaných změn trasy. Proto si vždy nechávám velkou rezervu paliva (alespoň na 2 hodiny letu).
Před letem vždy kontroluji kontaminaci paliva vodou.

3. Námraza

Před startem kontroluji povrch letadla – i slabá námraza může dramaticky snížit výkon a zhoršit aerodynamiku. Pokud by se vyskytnula už takto na zemi, je to signál stroj uklidit a jet na kafe.
Pokud by se za letu vyskytla námraza, tak řeším přistání na nejbližší vhodnou plochu.

4. Vliv chladu na pilotní vybavení

Mrazivé teploty mohou ovlivnit:

• Displeje GPS a tabletů – mohou být pomalejší nebo zamrzat.
• Baterie – rychleji se vybíjejí, proto nosím náhradní baterie.
• Oblečení – i v kabině letadla se lze nepříjemně podchladit, proto se teple oblékám.

Za letu

1. Délka vzletu

Sníh nebo jiné znečištění na dráze prodlužuje délku vzletu a mohou jej učinit nebezpečným až nemožným. Pečlivě zvažuji podmínky na dráze předtím, než se o vzlet pokusím. Sněhová pokrývka může být příliš silná na to, abych z ní letadlo odlepil. Na zledovatělé dráze nemusím udržet kontrolu nad letadlem ani při pojíždění, natož při vzletu. Navíc kusy ledu na dráze mohou letadlo až poškodit.

2. Délka přistání

Sníh na dráze nás dokáže velmi rychle zabrzdit což může přinést v krajním případě i poškození podvozku. Naopak led na dráze nám kromě ztráty kontroly nad letadlem může prodloužit přistání až tak, že nedobrzdíme.

Obzvlášť pozor dávám, pokud bych přistával na jiném letišti, než ze kterého jsem odlétal. Podmínky na něm mohou být úplně jiné. A že na dráze vidím stopy od jiných letadel ještě nic neznamená – mohou být od letadla s lyžemi či většími koly a odolnějším podvozkem, od letadla, kterému se nepovedlo odletět či přistát, a v každém případě nemáme jistotu, jak jsou stopy staré a zda se podmínky od té doby nezměnily.

3. Zamrzání karburátoru

I při teplotách nad bodem mrazu může v karburátoru docházet k tvorbě ledu, což vede ke snížení výkonu motoru nebo jeho úplnému vysazení.
Pokud je jím letadlo vybavené, používáme ohřev karburátoru.

4. Podchlazení motoru

Při dlouhých klesáních s nízkým výkonem může dojít k podchlazení motoru. Během klesání udržuji mírně zvýšený výkon, aby teplota motoru zůstala v optimálním rozmezí, ani nedošlo ke skokovému zchlazení motoru. Nedělá mu to dobře.

5. Používání brzd, kontaminace podvozku sněhem/ledem

Kontaminace podvozku sněhem či ledem může způsobit až zablokování kol, což je samozřejmě situace, kterou při vzletu nebo při přistání nechceme řešit.

Zajímavou zradou je i používání brzd. Pokud je na podvozku sníh a my použijeme brzdu, ta vyrobí teplo. Teplo sníh rozpustí na vodu. Jenže tím, že je teplota pod nulou, voda zmrzne a může nám zablokovat kola. To je situace, do které se nechceme dostat.

6. Letová dohlednost

Krom mraků/mlhy je nepříjemnou kombinací i lehké kouřmo a do toho svítící sluníčko. Pokud v takovém počasí letíme přímo vstříc slunci, dopředu je vidět minimálně.

Obzvlášť pozor je potřeba dávat, pokud bychom chtěli přistávat proti oslňujícímu slunci. Snadno se může stát, že toho nebudeme schopni. V takovém případě je řešením sedat v opačném směru, nebo chvíli počkat v prostoru a počkat až slunce tolik oslňovat nebude, nebo letět na jiné letiště s dráhou v trochu jiném směru. V každém případě je potřeba jednat systematicky a s rozumem a nedělat ukvapená rozhodnutí.

7. Přistání na sněhu

Při přistání na trávu nebo asfalt se oko poměrně dobře vytrénuje na odhad výšky nad zemí. Problém nastává při přistávání na jednolitou plochu, jakou je například sníh. V takovém případě oko není schopno dost dobře odhadnout skutečnou výšku nad zemí. Protože postrádá veškeré ty drobné objekty na zemi, jako například stébla trávy, kterých se může „chytit“.
Tím riskujeme buď tvrdé přistání, nebo naopak vysoké podrovnání a pád.

8. Navigace a nouzová přistání

Sněhová pokrývka nám dokáže zkomplikovat i srovnávací navigaci, protože ten svět pod námi je najednou úplně jiný. Navíc zimní dohlednosti bývají nižší, což nás dokáže potrápit i ve známém terénu. Jako zálohu mám určitě zapnotou GPS, klidně jen na mobilu.

Dále nás dokáže potrápit i volba vhodné plochy pro případné nouzové přistání. Pokud jsou pole pod námi pokrytá vrstvou sněhu, tak nemůžeme vědět, co se pod ní skrývá za překážky a jaký je skutečný stav.

Zdroje ke zkouknutí

Není to kompletní výčet vhodných materiálů, spíše mix toho, co mi přišlo zajímavé a chci uložit i pro ostatní Budu doplňovat…

Knihy i další zdroje doporučuji jen ty, které dobře znám a považuji je za kvalitní. Těsím se na tipy na další zdroje v komentářích!

Knihy

• Rotax 912, návod k obsluze – povinné čtení pro drtivou většinu všech ultralehkých pilotů Obdobně samozřejmě i pro další motory. Součástí výcviků bohužel obvykle není čtení motorové příručky, v zájmu každého zodpovědného pilota je si tyto informace případně doplnit. V češtině na webu AKHB.
• Understanding the Sky – nová, krásně zpracovaná kniha o letecké meteorologii, psaná pilotem, plná názorných vysvětlení a obrázků. Ke koupi zde.
• Weather Flying – úžasná kniha o létání v různých druzích počasí, plná dlouholetých zkušeností a leteckého know-how. Je to těžší čtení, které chce čas na přemýšlení, a rozhodně stojí za to. Ke koupi na Amazonu
• Mike Busch on Engines – Mike Busch je vynikajícím technikem a autorem (rovněž doporučuji jeho přednášky, např. na YouTube, a další knihy) a v knize nádherně vysvětluje detaily o fungování, provozu a údržbě leteckých motorů. Ke koupi na Amazonu
• Pratt & Whitney: Aircraft Engine and it’s Operation – stará kniha z roku 1955, principy spalovacích motorů (a že fyzika se vcelku nemění) vysvětluje i dnes krásně. Ke stažení zde
• Hoover & Williams: Mountain, Canyon and Backcountry Flying – krásná kniha o létání v náročném prostředí, jak název napovídá. K dispozici na Amazonu.
• R. Sentef: Alpenflug – moc pěkná kniha o létání v Alpách. Od techniky letu, přes plánování, počasí, fyziku a lidský faktor až k popisům konkrétních míst a tras. Zatím bohužel pouze v němčině. K objednání na stránkách autora.
• FAA: Airplane Flying Handbook – pěkná učebnice létání od americké FAA. Průběžně aktualizována, ke stažení zde.
• FAA: Pilot’s Handbook of Aeronautical Knowledge – souhrnná učebnice teorie od FAA, rovněž průběžně aktualizována. Ke stažení na webu.
• Campbell & Bagshaw – Human Performance and Limitations in Aviation – skvělá kniha na lidský faktor v letectví, velmi čtivá a informativní. Ke stažení na odkazu zde.
• FAA: Risk Management Handbook – u lidského faktoru zůstaneme, téma řízení rizika mají za velkou louží opravdu pěkně zpracované. Aktuální verze na webu.

Na internetu

• I Learned About Flying From That – Výborný seriál, kde piloti sdílí své nabyté zkušenosti ve formě konkrétních situací, které se jim během létání přihodily. Dostupné ve formě článků na webu Flying Magazine či jako podcast na Spotify a Apple či Google podcasts. Skvělý program na dlouhé cesty či zimní večery.
• Flying Magazine – on-line i tištěný časopis na dlouhé zimní večery, to je Flying Magazine
• AVWeb – Čtivý portál plný leteckých článků. Mými oblíbenými články je zejména série Pelican’s perch.
• Blog Fly For Fun – moc pěkné články od letecké školy Fly For Fun k nalezení na jejich blogu
• AirGuru – vynikající počin plný leteckého know-how ať už v placených kurzech či formou člínků na blogu je airguru.cz
• Air Safety Institute na Youtube – analýzy nehod a pilotní tipy

Podcasty

I Learned About Flying From That – jako podcast na Spotify a Apple či Google podcasts.

FlyRosťa, letecký podcast – oddechové poslouchaní v češtině

Jen pozor na to, že drtivá většina aplikací není oficiálním zdrojem leteckých dat. I když by aplikace obsahovala špatná či neúplná data, zůstává vaší odpovědností seznámit se s daty z oficiálních zdrojů.

Předletová příprava

• Databáze letišť – elektronická verze papírové Databáze. Výborná aplikace pro létání po Česku a Slovensku (Google Play / App Store)
• Mapy.cz – satelitní snímky + vrstevnice na prozkoumání okolí cílového letiště (Google Play / App Store)
• AisView – kontrola plánovaných prostorů + další užitečné informace. Velmi dobře funguje i mobilní verze webu, aplikace není nezbytná (Google Play / App Store)
• iAIP CZ – český AIP, možno stáhnout offline (Google Play / App Store)
• mIBS – mobilní Integrovaný briefingový systém, používám pro podávání letových plánů (Google Play / App Store)

Meteo

• Windy.com – komplexní předpověď počasí, meteorologický radar, k meteo briefingu už používám skoro výhradně Windy (Google Play / App Store)
• AeroWeather – METARy a TAFy jednotlivých letišť. Plně stačí neplacená verze. (Google Play / App Store)
• Aladin Mapy – předpovědní model ČHMÚ, používám pouze webovou verzi zde
• Synoptická předpověď ČHMÚ – používám pouze webovou verzi zde

Za letu

• SkyDemon – dle mého názoru aktuálně nejlepší navigace pro VFR létání v Evropě. Cena roční licence má velmi rychlou návratnost v podobě ušetřeného času při plánování a na přeletech (nutno se registrovat na webu)
• SafeSky – aplikace shromažďuje data o provozu z ADS-B, FLARM, OGN a polohu ostatních uživatelů SafeSky a zobrazuje okolní provoz na mapě. Nevýhodou je, že stále funguje přes mobilní připojení, které je ve vzduchu nespolehlivé. V aplikaci je vidět cca 20-30% všeho provozu, stále je tedy samozřejmě potřeba především koukat ven a aplikaci brát jen jako užitečného pomocníka. Více na webu
• GPX Tracker – jedna z mnoha aplikací pro zaznamenávání letů, pokud nepoužíváte některou navigační aplikaci (App Store)

Za letu se hodí i rovněž výše zmiňované Databáze letišť, Aeroweather a Windy.

Další užitečné aplikace

• Time Calculator – pro bezchybné sčítání časů v letovém zápisníku (App Store; aplikaci pro Android nemám vyzkoušenou)
• E6B Pathfinder – pro různé letecké výpočty: density altitude, true altitude, true air speed… (Google Play / App Store)