Tento článek nenahrazuje učebnice a oficiální zdroje informací a slouží především pro mě samotného jako shrnutí mých osobních zkušeností. Pokud to pomůže i někomu dalšímu, budu jen rád.
Článek budu dle možností doplňovat.
Proč je zimní létání jiné?
Létání v zimě má své kouzlo, ale i rizika. Kratší dny, nižší teploty, více vlhkosti a možnost náhlých změn počasí (mlhy, přeháňky…) vyžadují od pilota zvýšenou přípravu a obezřetnost. Jak se tedy na zimní lety připravit co nejlépe?
Co sleduji v předpovědi počasí
1. Celková situace: Synoptické mapy
Nejdůležitější je pochopit, co se děje ve velkém měřítku. Sleduji polohu tlakových výší a níží, fronty a celkový charakter počasí. To mi dá první hrubou představu o tom, jak bude situace vypadat a zda má vůbec cenu jezdit na letiště.
2. Předpověď: Windy
Windy shromažďuje spoustu informací z různých meteorologických zdrojů a krásně je vizualizuje na mapě. Používám ho jako hlavní portál pro svou přípravu. Vždy samozřejmě koukám na větší oblast než jen blízké okolí letiště, protože jen tak si dovedu udělat obrázek o tom, jak se počasí bude vyvíjet.
Samozřejmě koukám na počasí po celé plánované trase a to v době odletu, letu i příletu, vše s vhodnou časovou rezervou.
V zimě ve Windy sleduji především tyto věci:
- Základny mraků – pokud jsou mraky nízko, VFR let nemusí být možný. Sleduji vývoj v čase a počítám s možností, že mě počasí někde zavře a budu třeba muset přistát na jiném letišti.
- Dohlednost – Tyto přepovedi poměrně dobře sedí s následnou realitou. Sleduji dohlednost ve větším regionu než jen blízké okolí letiště a podle toho si dovedu udělat obrázek jestli dohlednost bude celkově špatná nebo celkově dobrá.
- Vlhkost vzduchu – To mi dá poměrně dobrý obrázek o tom, jestli se se snižující teplotou budou tvořit mlhy, jestli mám dávat zvýšený pozor na námrazu atd. Čím sušší vzduch, tím lepší.
- Klasiky: teplota, vítr, srážky: asi netřeba více komentovat, součást základní přípravy v každém ročním období.
- Radiosondy – Skvělá funkcionalita Windy. Zde sleduji vývoj teploty, vlhkosti a větru s výškou. Čím více jsou od sebe vzdálené teplota a rosný bod, tím je vzduch sušší a tím lépe. Je potřeba brát v potaz, že radiosondy jsou pouštěny pouze několikrát denně.
- Meteogramy – z nich je vidět mimo jiné i předpověď, jak se bude vyvíjet teplotní inverze.
3. Webkamery a satelitní snímky
I tyto informace získávám z Windy.
Webkamery – Pozor na to, že některé snímky jsou staré. Vždy je potřeba koukat na datum a čas pořízení. Také je potřeba brát v potaz, že kamera velmi často vypadá optimističtěji, než jaká situace doopravdy je. V zimě typicky koukám na kamery na letišti a v případě nízké inverzní mlhy i na Milešovce, což mi řekne, jak hustá je a jak moc doufat v její rozpuštění.
Meteoradar – Dobrý pomocník používám v každém ročním období, jen je potřeba dávat pozor na zpoždění dát, které může být klidně 10 minut i více (a za tu dobu se počasí může změnit).
Satelit – taktéž dobrý pomocník s trochu cviku lze ze satelitu rozlišovat různé druhy oblačnosti/mlhy. Výhoda je, že data v satelitu Windy jsou s minimálním zpožděním, téměř dostupná v reálném čase.
4. METARy a TAFy blízkých letišť
Aktuální počasí a krátkodobý výhled podle toho, jak to vidí blízká řízená letiště. Krom toho, že na Slaném musím METAR Ruzyně stejně sledovat kvůli QNH, zde vyčtu i aktuální změřenou sílu a směr větru, teplotu, rosný bod i dohlednost a základny mraků (jenom brát v potaz, že Ruzyně a Slaný mohou mít rozdílné podmínky, přestože jsou blízko).
Vše mohu brát z Windy, příp. používám aplikaci AeroWeather, viz Aplikace do mobilu.
Na co si dát pozor při přípravě letadla
1. Zahřívání motoru
Motor je nutné nebo přinejmenším velmi vhodné před spuštěním předehřát.
Dále je vhodné motor prohřívat po spuštění pomalu, aby měl možnost se prohřát v klidu a rovnoměrně. Čím jsme k motoru šetrnější, tím věrněji nám bude sloužit.
Jelikož pro pojíždění ve sněhu potřebuji větší výkon, tak obvykle dělám kompletní ohřátí ještě předtím, než začnu pojíždět.
Studený motor také nemusí snadno naskočit, proto dbám na správný postup spouštění.
2. Palivo
Zimní létání znamená větší pravděpodobnost neplánovaných změn trasy. Proto si vždy nechávám velkou rezervu paliva (alespoň na 2 hodiny letu).
Před letem vždy kontroluji kontaminaci paliva vodou.
3. Námraza
Před startem kontroluji povrch letadla – i slabá námraza může dramaticky snížit výkon a zhoršit aerodynamiku. Pokud by se vyskytnula už takto na zemi, je to signál stroj uklidit a jet na kafe.
Pokud by se za letu vyskytla námraza, tak řeším přistání na nejbližší vhodnou plochu.
4. Vliv chladu na pilotní vybavení
Mrazivé teploty mohou ovlivnit:
- Displeje GPS a tabletů – mohou být pomalejší nebo zamrzat.
- Baterie – rychleji se vybíjejí, proto nosím náhradní baterie.
- Oblečení – i v kabině letadla se lze nepříjemně podchladit, proto se teple oblékám.
Za letu
1. Délka vzletu
Sníh nebo jiné znečištění na dráze prodlužuje délku vzletu a mohou jej učinit nebezpečným až nemožným. Pečlivě zvažuji podmínky na dráze předtím, než se o vzlet pokusím. Sněhová pokrývka může být příliš silná na to, abych z ní letadlo odlepil. Na zledovatělé dráze nemusím udržet kontrolu nad letadlem ani při pojíždění, natož při vzletu. Navíc kusy ledu na dráze mohou letadlo až poškodit.
2. Délka přistání
Sníh na dráze nás dokáže velmi rychle zabrzdit což může přinést v krajním případě i poškození podvozku. Naopak led na dráze nám kromě ztráty kontroly nad letadlem může prodloužit přistání až tak, že nedobrzdíme.
Obzvlášť pozor dávám, pokud bych přistával na jiném letišti, než ze kterého jsem odlétal. Podmínky na něm mohou být úplně jiné. A že na dráze vidím stopy od jiných letadel ještě nic neznamená – mohou být od letadla s lyžemi či většími koly a odolnějším podvozkem, od letadla, kterému se nepovedlo odletět či přistát, a v každém případě nemáme jistotu, jak jsou stopy staré a zda se podmínky od té doby nezměnily.
3. Zamrzání karburátoru
I při teplotách nad bodem mrazu může v karburátoru docházet k tvorbě ledu, což vede ke snížení výkonu motoru nebo jeho úplnému vysazení.
Pokud je jím letadlo vybavené, používáme ohřev karburátoru.
4. Podchlazení motoru
Při dlouhých klesáních s nízkým výkonem může dojít k podchlazení motoru. Během klesání udržuji mírně zvýšený výkon, aby teplota motoru zůstala v optimálním rozmezí, ani nedošlo ke skokovému zchlazení motoru. Nedělá mu to dobře.
5. Používání brzd, kontaminace podvozku sněhem/ledem
Kontaminace podvozku sněhem či ledem může způsobit až zablokování kol, což je samozřejmě situace, kterou při vzletu nebo při přistání nechceme řešit.
Zajímavou zradou je i používání brzd. Pokud je na podvozku sníh a my použijeme brzdu, ta vyrobí teplo. Teplo sníh rozpustí na vodu. Jenže tím, že je teplota pod nulou, voda zmrzne a může nám zablokovat kola. To je situace, do které se nechceme dostat.
6. Letová dohlednost
Krom mraků/mlhy je nepříjemnou kombinací i lehké kouřmo a do toho svítící sluníčko. Pokud v takovém počasí letíme přímo vstříc slunci, dopředu je vidět minimálně.
Obzvlášť pozor je potřeba dávat, pokud bychom chtěli přistávat proti oslňujícímu slunci. Snadno se může stát, že toho nebudeme schopni. V takovém případě je řešením sedat v opačném směru, nebo chvíli počkat v prostoru a počkat až slunce tolik oslňovat nebude, nebo letět na jiné letiště s dráhou v trochu jiném směru. V každém případě je potřeba jednat systematicky a s rozumem a nedělat ukvapená rozhodnutí.
7. Přistání na sněhu
Při přistání na trávu nebo asfalt se oko poměrně dobře vytrénuje na odhad výšky nad zemí. Problém nastává při přistávání na jednolitou plochu, jakou je například sníh. V takovém případě oko není schopno dost dobře odhadnout skutečnou výšku nad zemí. Protože postrádá veškeré ty drobné objekty na zemi, jako například stébla trávy, kterých se může „chytit“.
Tím riskujeme buď tvrdé přistání, nebo naopak vysoké podrovnání a pád.
8. Navigace a nouzová přistání
Sněhová pokrývka nám dokáže zkomplikovat i srovnávací navigaci, protože ten svět pod námi je najednou úplně jiný. Navíc zimní dohlednosti bývají nižší, což nás dokáže potrápit i ve známém terénu. Jako zálohu mám určitě zapnotou GPS, klidně jen na mobilu.
Dále nás dokáže potrápit i volba vhodné plochy pro případné nouzové přistání. Pokud jsou pole pod námi pokrytá vrstvou sněhu, tak nemůžeme vědět, co se pod ní skrývá za překážky a jaký je skutečný stav.
Zdroje ke zkouknutí
Není to kompletní výčet vhodných materiálů, spíše mix toho, co mi přišlo zajímavé a chci uložit i pro ostatní 🙂 Budu doplňovat…
Ses sikulka, pekny to mas