Proč Skydemon? Protože se mi zatím ze všech aplikací osvědčil nejlépe. Má snad všechno, co člověk pro provedení VFR letu po Evropě potřebuje. Za pár tisíc korun ročně tolik ušetří tolik času, plánování, a paliva, že si na sebe předplatné několikrát vydělá.
V sérii článků se budu snažit shrnout, jak SkyDemon používat a své dosavadní zkušenosti s ním. Budu popisovat plánování i provedení krátkého lokálního i delšího mezinárodního letu.
Abychom mohli trasu dobře naplánovat, je potřeba provést několik prvotních nastavení. To je většinou potřeba udělat jednorázově – při nastavování SkyDemonu na konkrétním zařízení.
Volba létaných typů
Volba letadla, se kterým trasu poletíme, je nezbytná zejména z hlediska rychlosti a dostupu. O spoustě dalších funkcí, jako je počítání spotřeby, optimální výšky letu, hmotnosti a centráže, si povíme příště.
Nejprve je potřeba zvolit létané typy, ze kterých pak budeme vybírat už během plánování trasy. Pokud létáme letadly obecného letectví, máme to jednodušší, prakticky jen stačí zvolit létané typy. Pokud létáme ultralighty, musíme ze buď ze seznamu vybrat ten nejpodobnější typ, nebo si definovat vlastní.
Vše se dělá v nastavení (ozubené kolečko) -> Aircraft -> Add Aircraft. Jakmile si létané typy zvolíme či definujeme vlastní, doporučuji využít možnosti Sync with Cloud. Tímto si mohu letadla synchronizovat do druhého zařízení.
Nastavení jednotek
V Setup -> Change Units si volím jednotky, které pro své létání chci používat. Základní nastavení je plně vyhovující, jen u některých letadel přehazuji vzdálenosti do kilometrů a rychlosti do kilometrů za hodinu.
Nastavení varování
Varování na blížící se vzdušný prostor, blízkost terénu či překážky dokážou být užitečným pomocníkem, ale i nevítanou distrakcí. V Setup -> Navigation Options -> Airspace/Obstacle/Terrain Warnings tedy doporučuji předvolené limity upravit dle svých preferencí. Při krátkém VFR letu 300 metrů nad zemí v blízkosti TMA by totiž každých pár vteřin vyskakovalo nějaké varování, což dokáže být dost otravné.
U Airspace Warnings doporučuji povypínat varování na třídy E-F, případně ATZ. Určitě zapněte volbu „Suppress warnings for planned airspace“, díky které nám nebude vyskakovat varování, že za tři minuty se blíží prostor, do kterého chceme vstoupit.
U Obstacle a Terrain Warnings jsem rovněž stáhnul limity pro horizontální i vertikální separaci, resp. varování na terén jsem vypnul úplně. Pokud se dvě stě metrů pode mnou nachází větrná elektrárna či hřeben kopce, tak o nich už dávno vím, protože během letu koukám ven z okna. To poslední, co potřebuji, je uřvaná navigace, nutící mě směřovat pozornost dovnitř kabiny, namísto abych koukal ven na překážky a okolní provoz 🙂
Omezením varování na nezbytné minimum si mohu dovolit zapnout zvuková varování a mít jistotu, že mě upozorní jen tehdy, když je to opravdu důležité. Připojením zvuku do bluetooth sluchátek mi pak navigace dokáže příjemně pomáhat, zejména v komplikovaném vzdušném prostoru.
Důležité: minima pro rozestup od překážek a terénu si nezapomeňte nastavit i v sekci Setup ->Planning options. Skydemon podle toho počítá minimální bezpečné výšky letu pro jednotlivé úseky trasy.
Dokluz
Při létání v malých výškách musím mít dokluz takříkajíc „v oku“ a do displeje kvůli tomu opravdu nekoukám. Při letu ve velkých výškách dokáže tento nástroj být vítaným pomocníkem, kdy na mapě v reálném čase ukazuje, kam až se v aktuálním okamžiku dostanu během klouzavého letu se zohledněním aktuálního větru a terénu okolo. Přiznám se, že dva kilometry nad zemí za silného větru to v oku moc nemám a zde je navigace vítaným pomocníkem.
Volba „Glide to height“ znamená, že na hranici dokluzu (modrá křivka v mapě v okolí letadla, níže je vidět její deformace vlivem terénu i větru) budu mít nastavenou výšku nad terénem, v mém případě 1000 feetů.
Zobrazení traťových bodů v mapě
Zcela zásadní věc pro plánování delšího letu a upřímně nevím, proč není v základním nastavení zapnutá. Její aktivací si v mapě zobrazíme traťové body, které pak můžeme použít během delšího letu (udávání polohy) či během překračování hranic. Plánování po traťových bodech je stále jednodušší a pohodlnější. Řídícímu svou polohu udáme poměrně jednoduše, bez použití lokálních názvů (je daleko jednoduší říci „V blízkosti bodu BALTU“ než „kousek od vesnice Blatno“). V letovém plánu pak také vypadá daleko lépe a použitelněji „BALTU“ než „5005N01321E“.
Toto nastavení se nevolí v klasickém menu Setup, ale v mapových vrstvách (vpravo dole tlačítko Mapping -> Airfields and Waypoints -> zapnout Airways Reporting Points).
